Pokud má podnik rozsáhlejší vozový park a tento potřebuje pro svoji výdělečnou činnost, je třeba, aby byla taková vozidla maximálně vytížena, aby toho tedy co nejvíce najezdila. S výdělečným záměrem, pochopitelně.

Ovšem v tomtéž se může skrývat i nemalý problém. A to ten, že si může kterýkoliv z řidičů kdykoliv usmyslet, že si přilepší na úkor podniku. Tedy že si dejme tomu zařídí v pracovní době nějakou tu černou jízdu, zcizí nějaké pohonné hmoty, součástky nebo něco z nákladu, respektive že se někde zastaví a namísto práce se bude jen tak válet. Nebo může být ještě hůř.
Je to pochopitelně neakceptovatelné, protože cokoliv ze zmíněného představuje pro podnik nikoliv zisk, ale výlučně ztrátu, a to si žádný podnikatel líbit nenechá. Jenže co se s tím dá dělat, že? Jestliže se firemní vozidla pohybují i na hodně vzdálených místech, každé je jinde a míří někam jinam a za jiným účelem, nedá se to prakticky uhlídat. To by se musel majitel firmy nechat naklonovat, aby se mohl posadit do každého vozidla a nonstop sledovat jeho řidiče.
Jenže kontrola je tu nezbytná. Jakkoliv existují i spolehliví a poctiví řidiči, nelze na to spoléhat vždy a všude. A je tak třeba najít způsob, jak uhlídat neuhlídatelné.
A takový způsob nalezl každý, kdo objevil sledovací systém .

Díky tomuto systému je už dnes možné kontrolovat vozidla i jejich posádky bez ohledu na to, kolik jich je a jak daleko se vyskytují. Stačí si tento systém pořídit, umístit na zvolená vozidla čidla, nastavit to, co má být sledováno, a dál už si s tím není třeba dělat těžkou hlavu. Protože systém vše požadované zjistí, zaznamená a kdykoliv předá svému majiteli nebo jím pověřené osobě.
Každý šéf tak zjistí kdykoliv cokoliv, co se provozu podnikových vozů týká, a firma tak ušetří nemalé peníze, které by šly jinak na hrazení ztrát. A navíc si ještě ušetří práci s papírováním, vykazováním produktivity práce, jízdního stylu a podobně. A to vše je pro firmu víc než důležité.