Počátky Internetu se datují již do přelomu 50. a 60. let minulého století. Nebyl to ovšem Internet takový, jak jej známe, jednalo se o vůbec první propojení vojenských radarových systémů AN/FSQ 7. Brzy na to se tato síť objevila i v automatizovaném rezervačním systému amerických aerolinií. Šlo o komunikační síť počítačů, která neměla svou vlastní ústřednu, tedy žádný řídící uzel, a síť jako taková byla tzv. decentralizována. Musela fungovat sama o sobě i při výpadku jakékoliv části celého systému.

Na počátku byl telegraf

Datová komunikace prostřednictvím elektrické energie nebo rádiových vln pochopitelně předcházela vzniku prvních počítačů. První telegrafy a dálnopisy se používaly již na počátku 20. století a teprve s rozvojem výpočetní techniky se začal přenos dat prostřednictvím elektromagnetického média (kabeláže) rozvíjet do podoby, jakou známe dnes. Prvními pilotní projekty propojení počítačů navzájem byly tzv. mainframové sítě. Jednalo se o centrální počítač, CPU (procesorovou) jednotku, spojenou (např. microlanní sítí) s okolními terminály. Nevýhodou těchto systémů bylo omezení komunikace mezi jednotlivými zařízeními, terminály nemohly komunikovat mezi sebou. Navíc bylo celé zařízení propojené kabelem a v případě selhání spojení došlo k selhání i celého systému. Mimochodem, terminálovou sítí od firmy ICL také disponovaly např. České aerolinie.

Mainframe, token-ring, ethernet

Za běhu mainframových počítačů se začal vyvíjet způsob komunikace mezi počítači, které by byly na sobě vzájemně nezávislé. Vznikala tzv. digitální síť s přepojovanými pakety (packet switched) a prvními projekty byla síť Telnet, X25, síť Arpanet, nebo třeba UUCP (unix to unix copy). Vývoj protokolů se nezastavil na omezeném počtu tzv. bran, bylo vytvořeno síťování jedné main sítě, která v sobě zahrnovala více lokálních menších sítí. Tím se začala také rodit myšlenka jedné globální centrální sítě celosvětové, kde budou použity standardizované protokoly.

Rok 1982 byl pro Internet klíčový. Tehdy tuto koncepci přijal téměř celý západní svět, ale jelikož svět nebyl jednotný ani tehdy, a není pochopitelně jednotný ani dnes, jsou v komunikačních, tedy i síťových prvcích, značné rozdíly. Odborníci hovoří o tzv. digitální propasti, která dělí zejména svět průmyslově vyspělých zemí od zemí třetího světa.